14.12.2018
Týdeník Ekonom ze zabýval návrhem zákona o realitním zprostředkování. V článku Alžběty Vejvodové se k tématu vyjadřuje také Lukáš Štrajt, vedoucí právního oddělení společnosti M&M Reality, který by si sice dokázal představit některá opatření v přísnější podobě, stěžejní ale podle něho je, že se po letech příprav realitní branže konečně dočká určitých mantinelů.
Realitní makléř je v mnoha zemích prestižním povoláním. V Česku ale stále někteří nepoctiví podnikavci ničí pověst schopným a poctivým odborníkům. Klientům i kvalitním makléřům má pomoci zákon o realitním zprostředkování, který zákonodárci připravují už pět let. Naposledy jej Legislativní rada vlády odložila v listopadu, a to kvůli nejasnostem v souvislosti s ustanovením implementujícím evropskou směrnici proti legalizaci výnosů z trestné činnosti. Redaktorku týdeníku Ekonom Alžbětu Vejvodovou zajímalo, co na tento vývoj říkají odborníci.
„Z našeho pohledu je zásadní, aby se po řadě let projednávání stal zákon platným a účinným a začal tak regulovat realitní trh v Česku. Ministerstvo pro místní rozvoj se musí nutně s připomínkami Legislativní rady vlády vypořádat a zapracovat je do návrhu zákona tak, aby mohl být zákon v příštím roce předložen k projednání a schválení Poslanecké sněmovně ČR. Jsme přesvědčeni o tom, že regulace realitního trhu je velmi potřebná a je na ni nejvyšší čas,“ uvedl k tomu Lukáš Štrajt.
Momentálně se práce obchodníků s domy a byty řídí jen občanským a obchodním zákoníkem. „Hlavním problémem, který živí nekalé praktiky na trhu, je to, že realitním makléřem v Česku může být prakticky každý. Stačí mu k tomu živnostenský list, který získá, aniž by musel splnit jakékoliv požadavky na vzdělání nebo kvalifikaci,“ píše Vejvodová. To způsobilo, že počet makléřů je v Česku enormní. Podle údajů Evropské rady realitních profesí připadá jeden makléř na 727 obyvatel. V sousedním Německu je to desetkrát víc. Zákon by měl přinést regulaci skrze požadavky na vzdělání a kvalifikaci. Jak upozorňuje Lukáš Štrajt, bude se jednat o regulaci pozvolnou, která ovlivní především začínající makléře.
Lukáš Štrajt by kromě jiného doporučil zanést do zákona například povinnost zavedení kauce nebo základního kapitálu, jenž by realitní kanceláře složily jako záruku. „Takzvané finanční záruky, fondy odškodnění či finanční jistoty, které jsou realitní zprostředkovatelé povinni vůči svým klientům zajišťovat, se vyskytují v řadě zemí EU. Povinnost deponování určité finanční částky ke krytí případných škod vzniklých výkonem realitní činnosti je správným krokem,“ říká k tomu. Rozumné začlenění kauce do návrhu zákona by podle něho zvýšilo důvěru v realitní kanceláře a zaručovalo by běžným klientům vyšší bezpečnost realitních transakcí v Česku.
Kontakt pro novináře:
Renata Lichtenegerová
PR manažerka pro komunikaci s médii
GSM: +420 739 523 465
e-mail: rlichtenegerova@mmreality.cz
Zadejte svou vlastní poptávku a my budeme hledat za vás.
