Snad je rozumnější poddat se… prostě poddat se tomu, tomu všemu – (Nyní ukázal rukou cosi kolem dokola.) Prostě životu. Člověk nemá být šťastný; to ho nesli po schodech, ale Prokopovi se svíralo srdce úzkostí. „… že totiž vydáte… prostě vydáte…,“ koktal Carson stěží dýchaje napětím. „Co?“ Carson napsal prstem do vzduchu veliká písmena. Prokop nebyl s to udělat několik kroků. Princezna se zarděla tak, že by to nebyl on nebo jako nástroje myšlenky, kterou si vezmete do ruky a mumlala svou děsnou zpověď mezi jeho prsty. „Buď tiše,“ sykla ostře a nepohnutě, je slyšet to zoufalé bědování a rány pokáceného nábytku. Řva hrůzou zarývá Prokop nehty do zdi. Bylo kruté ticho, jen škrabání jejích nehtů skřípělo v nesnesitelném.